Každý z nás ji má doma. Používáme ji převážně v kuchyni, a i pohádky se o ni natáčí. Ano, řeč je o tom „nanicovatém nerostu“ – soli. Není ale pouze jeden druh soli a je až s podivem, že někteří za speciální soli dokáží platit několinásobně více než za běžnou sůl. Je to fenomén doby, je zdravější, nebo je to jen marketingový tah prodejců? Na to se podíváme v dnešním článku.
Základní dělení soli je jednoduché:
Kuchyňská sůl
Někdy zvaná též kamenná. Vzniká těžbou v dolech nebo v lomech. Po vytěžení nerostu se následně nadrtí a pomele. Po tomto jednoduchém zpracování mizí v pytlíku, s kterým putuje až na pult našeho oblíbeného řetězce.
Vakuová sůl
Vzniká ze solanky, což je solný roztok. Voda vháněná do podzemí do „solné jeskyně“ sůl rozpustí. Následně se nechá sůl vykrystalizovat z vody, co se odpaří a výsledek je na světě. Výhodou vakuové soli je její větší odolnost vůči zvlhnutí, nevýhodou pak horší schopnost nadávkovat sůl právě kvůli horší rozpustnosti ve vodě.
Mořská sůl
Asi nejzajímavější sůl, která vzniká, jak už název napovídá, z moře. Samozřejmě před prodejem této soli je nutné sůl nejdříve z vody získat, vyčistit a připravit na prodej. Odpařením mořské vody se získá jemně zašedlé „cosi“, co se většinou dále zpracovává a čistí do podoby, kterou známe – do podoby bílého prášku. Tu od značky Maldon seženete zde.
Solí je daleko více, než najdeme v běžných obchoďácích v regálu za 10 Kč. Nejznámější a zároveň hojně využívanou solí v českých domácnostech je Maldonská sůl, kterou vřele doporučujeme. Čím dál tím větší oblibě se těší i Himalájská sůl nebo zauzená Maldonská sůl, která je, jak je již z názvu patrno, vyuzená kouřem z dubového dřeva.
Čím vyniká Maldonská sůl?
Maldonská sůl je velmi specifická a pochází z městečka Maldon na pobřeží Anglie. Její kvalitu neurčuje jen ruční zpracováním v solných pánvích, ale i teplota vody nebo roční období, kdy se sůl z vody získává. Je specifická tím, že po vykrystalizování nevznikne prášek, který běžně vídáme, ale vzniknou křupavé vločky tvaru pyramidy.
Zpravidla bývá označována jako „kosher“, což znamená, že splnila nejvyšší požadavky na kvalitu a zpracování při samotné výrobě. Strukturu soli nejvíce oceníte při ochucení minutkových jídel, ryb nebo zeleniny. Skvěle se tedy hodí pro grilování, ale také uzení. Proto nabízíme hned několik typů solí od značky Maldon.
Pochází himálajská sůl z Himálaje?
Lze s klidným svědomím odpovědět, že ano! Tato sůl se těží v Himálajských horách, a podle nich nese i svůj název. Její charakteristické zbarvení do růžova / oranžova je dáno obsahem oxidu železitého. Mimo něj obsahuje i další prospěšné látky jako draslík, selen, zinek nebo jód.
Zajímavostí je, že jako jedna z mála solí se v obchodech nabízí ve dvou provedeních – hrubá a jemná. Kdy sáhnout po hrubé nebo naopak po jemné je spíše na osobních preferencích, ale určitě lze říci, že ani s jednou chybu neuděláte. Výborně se hodí na práci i se sladkými výrobky, obzvláště při laskominách typu slaný karamel. U nás můžete sáhnout např. po této praktické variantě v mlýnku od Barney‘s.
Dusitanová sůl, aneb je to stále ještě sůl?
Ano, i dusitanová sůl je pořád jenom sůl. Tato sůl je někdy nazývána rychlosolí, jindy zase nakladací solí. Starší generace ji říká řeznická sůl, mladší Praganda. Je to ustálený název, ale bohužel nepřesný. Praganda je totiž pouhý obchodní název produktu, nikoliv druhu soli.
Pokud bychom se bavili přímo o Pragandě, můžeme říci, že obsahuje 98 % soli, 0,3 % dusitanu sodného a dextrózu. Oproti klasické soli, která je vhodná spíše na vaření či grilování, se tato rychlosůl hodí více na uzení a výrobu domácích potravin ať teplou nebo studenou cestou. Díky obsahu dusitanu zabrání vzniku salmonely, listerie a v neposlední řadě i např. bakteriím Botulotoxinu.
Rychlosůl rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory, ale pokud se s ní pracuje podle doporučovaných postupů a rad, není se čeho bát.
Praganda vs. Maldonská sůl
Použití rychlosoli (dusitanové soli) nebo klasické (např. Maldonské) je velice individuální a je závislé na mnoha parametrech, zejména na výrobku, který připravujeme. Záleží také na technologii přípravy – zda se nakládá do láku, vakua, či zda je dílo určené pro rychlou spotřebu.
V průmyslné výrobě se rychlosůl používá běžně̌ zejména kvůli lepší barevné stabilitě, kterou je schopný z vetší části udělat i klasický cukr, a kvůli omezení výskytu bakterií. To i v domácích podmínkách dokážeme hodně̌ eliminovat převážně kvalitní hygienou a teplotou, při které chystáme pochutiny.
Průmyslová výroba se bez rychlosoli neobejde, ale domácí uzení nastavuje nový rozměr kvality, možnost zkoušení různých druhů nejen solí, ale i koření či směsí. Tak se proč nezkusit chuťově̌ odlišnou Maldonskou sůl?
Nikdy ale nezapomínejte...
Sůl ať sebelepší nebo sebehorší, barevná, šedá, je to stále jenom sůl. Některá má v lahvi bylinky, některá je půl kilová, některé je jen 50 g. Stále je to ale prostě sůl, která nám dobře slouží, ale špatně vládne. Sůl je důležitá pro správnou funkci organismu a orgánů. Na druhou stranu bychom to neměly s dávkováním přehánět, neboť sůl zvyšuje krevní tlak. Je jasné, že bez soli se mnoho z nás neobejde a rozhodně na naše pracovní desky v kuchyni a u grilu patří, jenom musíme při jejím používání zapojit šedou kúru mozkovou a nepřehánět to.